PVE LIPNO – ASCHACH

PROPOJENÍ DUNAJ – VLTAVA

PVE jsou většinou navrhovány pro denní cyklus, což je dáno velikostí dolní, ale hlavně horní nádrže (velké investiční náklady na jejich vybudování a jiná omezení), takže pohotová energie z plné horní nádrže umožňuje max. výkon PVE dodávat jen několik hodin denně.

Uprostřed Evropy mezi ČR, Rakouskem a Německem je výjimečná příležitost k vybudování nadnárodní PVE i s mnohadenním cyklem o výkonu až 1000 MW. Dolní i horní nádrže jsou vybudované. Vodní dílo Lipno na horní Vltavě má hladinu 716,5 až 726 m n.m. a převýšení proti vodnímu dílu Aschach na Dunaji je 442 až 456 m (podle stavu obou hladin). Půdorysná vzdálenost obou hladin je jen 27 km. Pro výkon 1000 MW by v turbinovém režimu z Lipna do Dunaje teklo cca 260 m3/s vody a v čerpadlovém režimu z Dunaje do Lipna cca 200 m3/s.

Týdenní i delší cyklus pro návrh 1000 MW umožňuje mimořádná velikost obou nádrží. Lipno má objem 306 mil. m3 vody. Bez bilance přítoků za 4 hod. provozu na plný výkon zaklesne hladina jen o 7,8 cm. K doplnění tohoto úbytku potřebujeme denně cca 5 hod. čerpadlového provozu zpět z Dunaje do Lipna. Jak známo, v době velkého sucha se na Lipně vyskytuje i záporná bilance. To znamená, že doplňování přirozenými přítoky nestačí na výpar. I při tomto stavu se musí z Lipenské nádrže vypouštět hygienické minimum do Vltavy v množství 7,5 m3/s, takže hladina stále zaklesává. Při tomto stavu může zpracovat stávající špičkovací VE Lipno I. jen 6m3/s, což při plném výkonu je 1,6 hodiny provozu. Z tohoto i z mnoha dalších důvodů by nalepšování z Dunaje přes PVE L-A mělo velký význam.

Kromě možnosti nalepšovat průtoky Vltavy a Labe v době sucha tato PVE vylepší nežádoucí stávající kolísání hladiny Lipenské nádrže. Při porovnání požadavku na provoz shodným výkonem mezi stávající VE Lipno I. (spád 160 m) a nové PVE L–A (spád 450 m) spotřebuje nová PVE 2,8 x méně vody a v tomto poměru bude také pomaleji zaklesávat hladina  Lipenské nádrže.

Při extrémní povodni, jaká byla v r. 2002 a způsobila mnohamiliardové škody, nová PVE umožní převádět do Dunaje po celou dobu povodně 260 m3 vody za vteřinu a tak ochránit celé povodí horní Vltavy pod hrází Lipno I. Při tom po celou dobu dodávat do veřejné sítě česko-rakouské 1000 MW ekologicky čisté energie.

Po mnoha studiích a expertizách, které byly pro tento záměr od roku 1998 zpracované, nyní navrhujeme uspořádání se čtyřmi reverzibilními turbosoustrojími téměř shodnými s PVE Dlouhé Stráně o celkovém výkonu 4 x 250 MW s jedním svislým přivaděčem do podzemní strojovny v hloubce cca 500 m pod hladinou Lipna. Dále svislou větrací, kabelovou a montážní šachtu. Odpadní štolu ze strojovny do Dunaje o celkové délce cca 27 km DN 10,5m a v provedení ze speciálních betonových prefabrikátů.

Všechny dosud zpracované  studie a expertizy prokazují reálnost této PVE a jejich majitel, investor PVE Lipno – Aschach, s.r.o., je použil pro zpracování studie proveditelnosti. Ostatně reálnost díla prokazuje již padesátiletý úspěšný provoz koncepčně podobného VD Lipno I. a  devatenáctiletý úspěšný provoz PVE Dlouhé Stráně podobných parametrů.

Dunaj je v tomto profilu převážně ledovcovou řekou s nadbytečnými průtoky v letních měsících, které naopak téměř pravidelně v létě Vltavě chybí. Na ní a na Labi až po Střekov v Ústí n. L. (140 m n.m.) je na mnoha hrázích a přehradách v ČR nainstalováno celkem 800 MW pohotových zdrojů a další se budují. V době sucha jim chybí voda a pod Střekovem na našem území stojí plavba. Od Střekova nahoru po Labi i Vltavě je dobře vybudovaná vodní cesta pro nákladní  plavbu, ale pod Střekovem chybí dva jezy, jejichž výstavbě již řadu let brání „ochránci přírody“. Nalepšování Vltavy z PVE L – A by v takových situacích pod Střekovem zvedlo hladinu až o 31cm, což je pro plavbu významné a umožnilo by to uspořit hodně nákladů při dobudování tohoto pro plavbu kritického úseku naší významné plavební cesty.

Pro alternativu 1000 MW je odborným odhadem uvažovaná návratnost investice 12 až 15 let. Ekologické dopady by byly minimální. Celá stavba je v podzemí. Voda ve Vltavě je kyselá, v Dunaji zásaditá. Mícháním by došlo ve Vltavě k oživení flóry i fauny a naopak v Dunaji, při jeho mohutnosti, by malý poměr kyselejší vody z VD Lipno byl zanedbatelný. Ostatně již od r. 1823 převádí do Dunaje vody Vltavy Švarcenberský kanál. Realizace záměru také umožní propojení 400 kV sítí mezi ČR a Rakouskem. Prospěch z díla bude mít celá střední Evropa.

V Píšťanech dne 3.10.2011

Ing. Miroslav Cink
Píšťany 88
411 01 Žalhostice